Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 10. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo déšť, během odpoledne od západu ustávání srážek. Denní teploty 11 až 15°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Obsah

BAZILIKA PANNY MARIE A SV. VÁCLAVA V LOUCE

Ústřední chrám premonstrátského opatství Louka, kdysi největšího středověkého panství na Znojemsku, je virtuální čítankou stavebních slohů od románského až po baroko. Se stavbou trojlodní dvouvěžové baziliky bylo započato v 1. třetině 13. století ještě v pozdně románském slohu, o čemž vypovídá dodnes dochované zdivo v přízemí neobvykle dlouhého kněžiště a závěrečné apsidy (s typickým románským obloučkovým vlysem) a také v přízemí jedné ze západních věží. Dvoulodní románská krypta, táhnoucí se pod celým kněžištěm a částí lodi, upoutá mohutnými sloupy s masivními hlavicemi. Bandy husitů kostel roku 1425 značně poškodily, a proto museli opati kláštera v polovině 15. století přikročit k rekonstrukci: kněžiště kostela bylo v gotickém slohu trojnásobně zvýšeno a doplněno o dvojici věžových přístaveb s komorními kaplemi. V renesančním období byla znatelně upravena hlavní loď chrámu, k dalším úpravám pak došlo v raném baroku 2. poloviny 17. století (zejména vstupní průčelí kostela se dvěma věžemi a sochou sv. Václava a boční lodě baziliky). V interiéru kostela stojí za povšimnutí jedny z nejstarších funkčních barokních varhan na Moravě, mistrně propracovaná mříž v severní lodi či jedinečné vyřezávané barokní lavice pro klášterní kolegium mořené v býčí krvi. Chrám roku 1742 navštívil pruský král Bedřich II. Veliký.

- Čítanka stavebních slohů pod jednou střechou -
 
Ústřední chrám premonstrátského opatství Louka, kdysi největšího středověkého panství na Znojemsku, je virtuální čítankou stavebních slohů od románského až po baroko. Se stavbou trojlodní dvouvěžové baziliky bylo započato v 1. třetině 13. století ještě v pozdně románském slohu, o čemž vypovídá dodnes dochované zdivo v přízemí neobvykle dlouhého kněžiště a závěrečné apsidy (s typickým románským obloučkovým vlysem) a také v přízemí jedné ze západních věží. Dvoulodní románská krypta, táhnoucí se pod celým kněžištěm a částí lodi, upoutá mohutnými sloupy s masivními hlavicemi. Bandy husitů kostel roku 1425 značně poškodily, a proto museli opati kláštera v polovině 15. století přikročit k rekonstrukci: kněžiště kostela bylo v gotickém slohu trojnásobně zvýšeno a doplněno o dvojici věžových přístaveb s komorními kaplemi. V renesančním období byla znatelně upravena hlavní loď chrámu, k dalším úpravám pak došlo v raném baroku 2. poloviny 17. století (zejména vstupní průčelí kostela se dvěma věžemi a sochou sv. Václava a boční lodě baziliky). V interiéru kostela stojí za povšimnutí jedny z nejstarších funkčních barokních varhan na Moravě, mistrně propracovaná mříž v severní lodi či jedinečné vyřezávané barokní lavice pro klášterní kolegium mořené v býčí krvi. Chrám roku 1742 navštívil pruský král Bedřich II. Veliký. 

Infocentrum Evropská unie Kudy z nudy Vranovsko
Jihomoravský kraj Znojmo ROP Jihovýchod Vinařský fond Všeobecná zdravotní pojišťovna Regionální noviny Znojemsko 5 + 2 Znojemský týden Znojemské listy Znojmo žije