Obsah
KOSTEL SV. ALŽBĚTY A BÝVALÝ MĚŠŤANSKÝ ŠPITÁL NA DOLNÍM PŘEDMĚSTÍ
- Svědek mnoha bitev -
Roku 1470 se ve Znojmě na pozemcích vně městských hradeb poblíž Dolní brány usadili františkáni. Klášterní budovy a kostel zasvěcený původně sv. Bernardinovi byly vystavěny v pozdně gotickém slohu, který je dodnes patrný zejména v kněžišti kostela. Františkáni však areál již roku 1534 se souhlasem císaře Ferdinanda I. opustili, neboť v době tureckého nebezpečí jim bylo znojemskými konšely povoleno usídlit se uvnitř města v budovách starého kláštera minoritů. V opuštěných budovách na Dolním předměstí byl tehdy zřízen druhý měšťanský špitál (první stával na Horním předměstí). Švédské obléhání města mělo za následek poničení kostela a špitálních budov. Při následné obnově byl kostel barokizován a zasvěcen sv. Alžbětě (špitální kostelík stejného zasvěcení na Horním předměstí byl tou dobou již dávno pustý a rozbořený). 11. července 1809 se u kostela odehrávaly nejdramatičtější okamžiky napoleonské bitvy u Znojma. Postupné navyšování okolního terénu, kudy stoupala silnice od Vídně k Dolní bráně Znojma, vyústilo v současný stav, kdy kostel působí, jako by byl zakopán do země. Nemocniční využití má středověký špitální areál dodnes.
- Svědek mnoha bitev -
Roku 1470 se ve Znojmě na pozemcích vně městských hradeb poblíž Dolní brány usadili františkáni. Klášterní budovy a kostel zasvěcený původně sv. Bernardinovi byly vystavěny v pozdně gotickém slohu, který je dodnes patrný zejména v kněžišti kostela. Františkáni však areál již roku 1534 se souhlasem císaře Ferdinanda I. opustili, neboť v době tureckého nebezpečí jim bylo znojemskými konšely povoleno usídlit se uvnitř města v budovách starého kláštera minoritů. V opuštěných budovách na Dolním předměstí byl tehdy zřízen druhý měšťanský špitál (první stával na Horním předměstí). Švédské obléhání města mělo za následek poničení kostela a špitálních budov. Při následné obnově byl kostel barokizován a zasvěcen sv. Alžbětě (špitální kostelík stejného zasvěcení na Horním předměstí byl tou dobou již dávno pustý a rozbořený). 11. července 1809 se u kostela odehrávaly nejdramatičtější okamžiky napoleonské bitvy u Znojma. Postupné navyšování okolního terénu, kudy stoupala silnice od Vídně k Dolní bráně Znojma, vyústilo v současný stav, kdy kostel působí, jako by byl zakopán do země. Nemocniční využití má středověký špitální areál dodnes.
