Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 12. 2017

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy sněhové přeháňky nebo sněžení. Denní teploty 0 až 4°C. Noční teploty -1 až -5°C.

Obsah

FORTIFIKACE NA HRADIŠTI SV. HIPPOLYTA

FORTIFIKACE NA HRADIŠTI SV. HIPPOLYTA

- Poučení z krutostí třicetileté války -

Významný velkomoravský hrad na Hradišti u Znojma, vypínající se ve stometrové výšce nad hluboce zaříznutými údolími řeky Dyje a Gránického potoka, byl patrně již na přelomu 8. a 9. století opevněn až deset metrů vysokým pásem silného kamenohlinitého opevnění s vnějším příkopem. Tato mocná hradba obklopila celé tehdejší sídliště o výměře přes dvacet hektarů. Uvnitř bylo velkomoravské město rozděleno na dvě části další hradbou. Zbytky opevnění, které v 1. polovině 10. století zakusilo krutost maďarských kočovných hord, se dodnes dochovaly v podobě zemitého valu na severním okraji Hradiště nad srázem do Gránického údolí. Po příchodu křížovníků na Hradiště v 13. století byl areál proboštství opevněn novou kamennou hradbou, jejíž zbytky odhalil nedávný archeologický výzkum v prostorách hospodářského dvora kláštera. Největší opevňovací akce však přišla po krutých zkušenostech z doby třicetileté války. Roku 1619 se Hradiště zmocnil stavovský předák Matyáš Thurn, který křížovnický konvent proměnil na kasárna pro svých čtyři sta mužů, se kterými ohrožoval předpolí Vídně. Po bělohorské bitvě vrátil císař Ferdinand II. Hradiště zpět křížovníkům, ale již roku 1645 byl konvent opět přepaden, tentokrát Švédy, kterým tehdejší probošt Gerhard ze Šlesinu musel zaplatit výpalné. Poučen trpkou zkušeností nechal probošt Gerhard východní konec ostrohu opevnit novou pevnou zdí se střílnami, válcovými věžemi a vstupní branou, které se dodnes říká Švédská.

- Poučení z krutostí třicetileté války -

 

Významný velkomoravský hrad na Hradišti u Znojma, vypínající se ve stometrové výšce nad hluboce zaříznutými údolími řeky Dyje a Gránického potoka, byl patrně již na přelomu 8. a 9. století opevněn až deset metrů vysokým pásem silného kamenohlinitého opevnění s vnějším příkopem. Tato mocná hradba obklopila celé tehdejší sídliště o výměře přes dvacet hektarů. Uvnitř bylo velkomoravské město rozděleno na dvě části další hradbou. Zbytky opevnění, které v 1. polovině 10. století zakusilo krutost maďarských kočovných hord, se dodnes dochovaly v podobě zemitého valu na severním okraji Hradiště nad srázem do Gránického údolí. Po příchodu křížovníků na Hradiště v 13. století byl areál proboštství opevněn novou kamennou hradbou, jejíž zbytky odhalil nedávný archeologický výzkum v prostorách hospodářského dvora kláštera. Největší opevňovací akce však přišla po krutých zkušenostech z doby třicetileté války. Roku 1619 se Hradiště zmocnil stavovský předák Matyáš Thurn, který křížovnický konvent proměnil na kasárna pro svých čtyři sta mužů, se kterými ohrožoval předpolí Vídně. Po bělohorské bitvě vrátil císař Ferdinand II. Hradiště zpět křížovníkům, ale již roku 1645 byl konvent opět přepaden, tentokrát Švédy, kterým tehdejší probošt Gerhard ze Šlesinu musel zaplatit výpalné. Poučen trpkou zkušeností nechal probošt Gerhard východní konec ostrohu opevnit novou pevnou zdí se střílnami, válcovými věžemi a vstupní branou, které se dodnes říká Švédská.


Infocentrum Evropská unie Kudy z nudy Vranovsko
Jihomoravský kraj Znojmo ROP Jihovýchod Vinařský fond Všeobecná zdravotní pojišťovna Regionální noviny Znojemsko 5 + 2 Znojemský týden Znojemské listy Znojmo žije