Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

30. 3. 2017

oblacnosde

Bude oblačno až zataženo, ojediněle přeháňky, k večeru postupně ubývání oblačnosti. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Obsah

DEBLÍNSKÝ ZÁMEK

DEBLÍNSKÝ ZÁMEK

- Sídlo provinční šlechty na troskách přemyslovského paláce -

Znojemský hrad, pevnost strážící jižní hranici českých zemí, ztratil v 16. století po pěti stech letech podstatný smysl své existence. Vytvořením trvalé personální unie mezi Moravou a Rakouskem se stal řadovou vnitrozemskou pevností, o kterou přestalo být ze strany zeměpána pravidelně pečováno. Po drtivém vítězství českého krále a římského císaře Leopolda I. nad Turky na konci 17. století odpadl poslední důvod proč zchátralý znojemský hrad udržovat ve státních rukou. Leopoldův syn císař Josef I. proto roku 1710 zapsal zadní část hradu za šíjovým příkopem hrabatům Maxmiliánovi, Antonínovi a Františkovi z Deblína. V letech 1710 až 1721 zde z jejich popudu vyrostla vrcholně barokní novostavba panského sídla, jejímž architektem mohl být v Dolním Rakousku etablovaný J. B. Fischer z Erlachu. Starý přemyslovský hrad byl zbořen a deblínský zámek na něj navázal pouze v půdorysu severního a východního traktu. Na místě jižního a západního křídla někdejšího hradu vzniklo prostorné nádvoří ve stylu čestného dvora, obráceného ovšem nikoli k městu, ale k Hradišti sv. Hippolyta a do čarokrásného kaňonu řeky Dyje. Vstupní oválný sál zámku, tzv. Sál předků, upoutá nástropní freskovou galerií rakouských Habsburků a alegorií Čech, Moravy a Slezska od malíře J. M. Fiseého, rodáka z tehdejšího Rakouského Nizozemí. Další Fiseého malby lze spatřit v zámecké kapli, stojící na půdorysu původní románské palácové kaple. Původně zdobná barokní fasáda zámku byla dosti zjednodušena na konci 18. a v průběhu 19. století, kdy byl zámek přeměněn na vojenskou nemocnici. Zámek dnes slouží jako muzeum a společensko-kulturní centrum.

- Sídlo provinční šlechty na troskách přemyslovského paláce -

 

Znojemský hrad, pevnost strážící jižní hranici českých zemí, ztratil v 16. století po pěti stech letech podstatný smysl své existence. Vytvořením trvalé personální unie mezi Moravou a Rakouskem se stal řadovou vnitrozemskou pevností, o kterou přestalo být ze strany zeměpána pravidelně pečováno. Po drtivém vítězství českého krále a římského císaře Leopolda I. nad Turky na konci 17. století odpadl poslední důvod proč zchátralý znojemský hrad udržovat ve státních rukou. Leopoldův syn císař Josef I. proto roku 1710 zapsal zadní část hradu za šíjovým příkopem hrabatům Maxmiliánovi, Antonínovi a Františkovi z Deblína. V letech 1710 až 1721 zde z jejich popudu vyrostla vrcholně barokní novostavba panského sídla, jejímž architektem mohl být v Dolním Rakousku etablovaný J. B. Fischer z Erlachu. Starý přemyslovský hrad byl zbořen a deblínský zámek na něj navázal pouze v půdorysu severního a východního traktu. Na místě jižního a západního křídla někdejšího hradu vzniklo prostorné nádvoří ve stylu čestného dvora, obráceného ovšem nikoli k městu, ale k Hradišti sv. Hippolyta a do čarokrásného kaňonu řeky Dyje. Vstupní oválný sál zámku, tzv. Sál předků, upoutá nástropní freskovou galerií rakouských Habsburků a alegorií Čech, Moravy a Slezska od malíře J. M. Fiseého, rodáka z tehdejšího Rakouského Nizozemí. Další Fiseého malby lze spatřit v zámecké kapli, stojící na půdorysu původní románské palácové kaple. Původně zdobná barokní fasáda zámku byla dosti zjednodušena na konci 18. a v průběhu 19. století, kdy byl zámek přeměněn na vojenskou nemocnici. Zámek dnes slouží jako muzeum a společensko-kulturní centrum.


Infocentrum Evropská unie Kudy z nudy Vranovsko
Jihomoravský kraj Znojmo ROP Jihovýchod Vinařský fond Všeobecná zdravotní pojišťovna Regionální noviny Znojemsko 5 + 2 Znojemský týden Znojemské listy Znojmo žije